Bathroom

bathroom, originally uploaded by Funky64 (www.lucarossato.com).

Totální antiteze koupelnové intimity.

Kopie - P1013528

Kopie - P1013528, originally uploaded by Fshizzy.

Why want this? But I do.

...

A zatopíme si tekoucí tmou
Ohřejeme se svařeným asfaltem
Hřebíček, skořice, štěrk
Na shledanou
Na zdraví

Dobrý večer, tady listí

Kontrola cestovních obkladů
Jednou zpátečnický, prosím
Sedět v první křídě
Se nevykácí

Jako kdyby

Jako kdyby smrt
Nebo si aspoň nevyčistit večer zuby
Děti se ráno probudí a budou vědět
Ale vždyť jo

Changing "roles"

The wins are now just about 27 months old. You can see how they developed from a stage of "physiological entity" and a "challenge to your social and individual routine" to quite independent human beings in practically no time at all. You can even think of them now as "workforce" - they eagerly participate in household routines: only those, of course, which involve some playful or interesting element. Shouldn't we be more like the kids?

Tříděné skorohaiku

Nová zkušenost
omdlévání ještě za tmy
Dnes máme slíbený
svoz organického odpadu

Prší jako kdyby našeptávalo.
Hodně nahlas.
Člověk se začne cítit až trapně,
že neví.
Vypadnout z role.
Nenačteno.
Takto žít pořád.

Zima bude dál

Vypadá to tak, že budeme muset topit ještě u daňových přiznání. Závidím kočovným cikánům - pokud ještě nějací existují - že nedostávají žádnou poštu a nejsou evidovaní!

Haiku 1/2/2005

Čtu si v knize Job
Je nekončící zima
jen stavem mysli?

Z roku, kdy jsem se narodil...

...pochází tento zápis z deníků Ivana Diviše (Teorie spolehlivosti, Torst 1994): "Správně se říká 'sdělovací prostředky', protože ony vskutku prostředkují žvance o mnohém a vzdáleném, co kdysi a kdesi bylo jedno a blízké." Kromě toho, že se jedná o velmi trefný popis (zkreslující) medializace naší všednodenní reality, zaujal mě citát i tím, jak se dotýká mého současného prožívání a prociťování. Vyklenulo se mi (často v groteskních liniích a opatřeno paskvilnými chrliči) nějakých 37 let a tento zle lomený oblouk začíná v tušení mnohého a vzdáleného a dnes končí v bodě, kdy se intenzivně hlásí potřeba jednoho a blízkého. To už se ale netýká sdělovacích prostředků, nýbrž nesdělovaného a neděleného mého tady a teď - nepátrám dnes po velkých a vzdálených horzintech, ale zblízka zkoumám například tento prokřehlý šípek. Neptám se, nenapínám tětivu "kdyby" a "co když" - jen se dívám.

Meteo

Předpokládá se dlouhá zima. Na toto téma se hojně diskutuje. Ať má zvěř hodně či málo podkožního tuku, já jsem na zimu připraven dokonale. Dnes zakoupeny zánovní lyže.

Napište haiku!

Jednoduchá pravidla pro psaní haiku zde. Zkusíte to?

Haiku 1

Kdy přestat s prací?
Letní měsíc skrývá tvář,
zvedá se vítr.

Elegantní euroskepse

V sobotní příloze LN Orientace vyšel článek prezidenta Klause o našem problému s Evropou. Prezident Klaus nejenom že soustavně a konzistentně prezentuje svůj zásadně skeptický pohled na sjednocenou Evropu (měli bychom - poučeni Klausem - říkat výlučně Evropskou unii), on tak činí i atraktivním jazykem, elegantní argumentací a přesvědčivým stylem. Byť by dnes český přemýšlivý ale středně-proudový občan hledal sebevíc, nenajde na domácím myšlenkovém trhu přitažlivější souhrnný pohled na "naše místo v Evropě". Poněkud vybledlá vize soziale Marktwirtschaft, kterou na myšlenkový trh nesli rytíři smutné postavy zvíci Vladimíra Špidly, zatím nemohla v našem prostředí zapustit kořeny, nemaje pravdové opory v intelektuálních elitách, které by se za toto označení nestyděly.

Když člověk potom čte například Reichovo Dílo národů a v přímém přenosu sleduje smysluplné důvodění ve prospěch progresivního zdanění, obnovení sociální solidarity, přijetí odpovědnosti "symbolických analytiků" za stav v jakém se nacháejí méně afluentní vrstvy společnosti, nemůže se ubránit dojmu, že taková díla dnešní čeští mocenští praktikové z řad sociálních demokratů prostě nečtou nebo jim tato díla připadají jako příliš vzdálená, než aby se jimi inspirovali pro stávající situaci "hic et nunc".

Nejsem přiznívcem sociální demokracie. Mám pocit, že se sociálně-demokratickým politickým přesvědčením kráčí ruka v ruce cynické přesvědčení o přirozeném sklonu člověka zásadně nekonat dobro, o něž se musí tudíž postarat státní super-ego. Ač praxe Václava Klause z minulých let nemá od mnoha sociálně-demokratických politik daleko, jeho současná zarputilá polemika s "cosa nostra" sjednocené Evropy je strašně sexy.

Nemoc jako cesta k uzdravení - pokud to tak je, tak jsem dnes ušel dobrých 20 - 30 kilometrů v blátě a dešti. Měl jsem ale goretexové obutí a pláštěnku. To bude asi cesta chřipkou.

Dočetl jsem se v novinách, že umřela Elisabeth Kübler - Ross. Její fáze umírání - denial, anger, bargaining, depression and finally acceptance - jsou jedním s nejsmysluplnějších psychologických pozorování a snad se týkají i jiných krizových situací než jen smrti. Přemýšlím o nemoci (triviální, ale i té, která mě nejspíš za několik dekád nakonec dostane) a jsem rád, že nikdo nejsme na cestě sám.

No tak v blogu si snad můžu dovolit být i sentimentální, ne?

Tenhle se mi docela líbil:

Uninhabited Island

A cruise ship sinks and three men make it to an uninhabited island.
The first man, a Christian, tears two branches from a palm tree, creates a cross, and prays to the Lord to be saved from the island.
The second man, a Muslim, pulls several fronds from the palm tree, creates a mat, kneels facing Mecca, and prays to Allah to save him.
The third man falls asleep under the palm tree.
The other two can't understand how this man could remain so calm and serene and ask him how he could be so at ease.
He answers: "Two years ago I gave $1,000,000 to the Jewish Federation. Last year I gave $2,000,000. This year I pledged $3,000,000. Don't worry, they'll find me."

Katko, zdravím Vás! Takto funguje blog. Nenapadlo mě nic inteligentnějšího, než se na Vás usmát přes objektiv. Můžete na příspěvek reagovat kliknutím na odkaz pod tímto textem.

Jak se pozná, že přichází déšť?
Přiložením ucha na dlouhou lesklou chvějící se kolejnici větru.

A bit unintentionally but definitely yes - this is an Eurosceptic blog. The European idea wears especially thin when one compares it to the ethos of the American idea - as documented by The Declaration of Independence or The Federalist Papers, for example. Hardly anyone can seriously deny that the benfits the EU members hope to reap from the alliance are mainly economical. When the idea of an "European citizen" appeared in public discussion (triggered by the outrageous process by which the "d'Estaign Commission" stiched together the EU Constitutional proposal in less than a year), it became clear that there is no single common characteristic which would justify such a concept. The Union is an economic and common trade alliance - it was created as one and intended as one. It should stay that way.

We returned from Spain recently with my wife. I went for a business trip nearby Segovia for two days and then we travelled East to Valencia and spent some time just travelling around and lying on the beach. It was very slow, relaxing and very wonderful. However, I was amazed to see that not many Spaniards seemed to be keen on "integrating" themselves. Barely anyone spoke English (even though I'm sure many spoke French). Their daily rhythms were not unknown to me, but were quite difficult to cope with. Tourist information in Valencia was available in "Castellano" (the kind of Spanish spoken around Madrid, for example) and Catalan language, and French and some other language - but definitely not a minor puzzler.

In Spain I realized how readily people in Czechia embrace the one-size-fits-all pan-European soup, how ardently the Czech media replicate this meme.